Rozlišit bakteriální a virovou infekci je nezbytné pro správnou léčbu. Zatímco na bakteriální infekce zaberou antibiotika, při nachlazení či chřipce vám zase pomůže VIROSTOP.
Když onemocníme, je většinou nemožné okamžitě rozlišit, zda nás potkala virová nebo bakteriální infekce. Zejména infekce horních cest dýchacích vypadají na začátku velmi podobně, ale léčbu musíme zvolit cíleně. Proč je to důležité a co by nesprávná léčba mohla způsobit?
Jaký je rozdíl mezi viry a bakteriemi?
I když my na svých příznacích ne vždy vidíme, jestli je vyvolaly viry nebo bakterie, jedná se o dva zcela rozdílné typy organismů. Rozlišit bakterie od virů je ovšem nezbytné pro správnou léčbu.
Bakterie je buněčný organismus s typickými buněčnými organelami, neboli útvary. Její buňky se naštěstí významně liší od buněk našeho těla, proto můžeme pomocí antibiotik přímo zabít nebo zastavit rozmnožování bakterií a naše buňky to neohrozí.
Viry jsou však něco úplně jiného. Jsou to organismy, které se skládají pouze ze své genetické informace a obalu, na kterém se nacházejí vazební místa. Pomocí nich virus vnikne do hostitelské buňky. Je to v podstatě parazit, který bez hostitele dlouhodobě nepřežije a ani se nedokáže rozmnožit. Po proniknutí do našeho těla, vstoupí do nitra buňky, přeprogramuje ji a donutí ji vytvářet už jen jeho vlastní kopie. Po jejich složení do další virové jednotky vyjdou ven a snaží se co nejdříve napadnout další zdravou buňku v dosahu. Na viry jsou vyvinuta antivirotika, která jsou však dostupná pouze na lékařský předpis. U infekcí horních cest dýchacích máme však i volně prodejnou možnost působit na ně přímo, a to pomocí přírodních látek v roztoku VIROSTOP.
Jak můžeme rozlišit virovou a bakteriální infekci při infekcích horních cest dýchacích?
Infekce horních cest dýchacích mívají všechny velmi podobné příznaky. Nemocného potká rýma, bolesti v krku, kašel, zvýšená teplota až horečka, bolesti svalů, hlavy či doslova celého těla. Jsou sice případy, kdy na základě závažnosti a intenzity příznaků umíme přesně říci, o co se jedná, ale ne vždy je to tak snadné.
V takovém případě pomohou lékařům více či méně komplikovaná vyšetření a laboratorní testy. Nejrychlejší a nejdostupnější je CRP test, který všeobecní lékaři aktivně při diagnostice také využívají. V posledních letech si tento test můžeme udělat i sami doma pomocí domácích samotestů, které si snadno zakoupíme v lékárně.
CRP test funguje na principu zjištění koncentrace C-reaktivního proteinu v kapce krve. Jedná se o bílkovinu, kterou si naše tělo vytváří při každém zánětu, nejen tom infekčním. Ne každý zánět ji však vyvolá stejně. Vysoké hodnoty dosahuje právě při bakteriálních infekcích a to již do pár hodin od prvních příznaků. Díky tomu do několika minut lékař zjistí, jestli potřebujeme antibiotika nebo ne. Jejich zbytečné užívání je spojeno s rozvojem antibiotické rezistence bakterií, jakož i negativního vlivu na naše příznivé střevní bakterie.
Co je antibiotická rezistence?
Dovedete si představit dobu, kdy lidstvo nemělo k dispozici antibiotika? Pro nás banální onemocnění, která vyřeší týdenní kúra pilulek, v minulosti zabíjela. Jenže právě nadměrné užívání antibiotik může opět vést k situaci, že náš lékař nebude mít k dispozici lék na naši infekci a nebude nám mít jak pomoci. Rozvoj antibiotické rezistence není hudbou budoucnosti, ale děje se už nyní.
Data, která sbírala European Centre for Disease Prevention and Control (ECDC) v letech 2016 až 2020, ukázala nebezpečný fakt. Průměrně až 35 000 obyvatel Evropské unie zemře ročně na následky komplikací v důsledku antibiotické rezistence, což znamená téměř 100 lidí denně. WHO označuje antibiotickou rezistenci za jednu z největších hrozeb pro světové zdraví a potravinovou bezpečnost.
I když se rozvoj antibiotické rezistence u bakterií rozvíjí částečně přirozeně, přispíváme k tomu i my. Celý tento proces podporujeme nadměrným užíváním antibiotik, jejich nesprávným používáním k léčbě virových infekcí a slabou prevencí šíření infekcí.
Proto během virových infekcí antibiotika neužívejte a ani je nežádejte od vašeho lékaře. I tak by vám nezabraly. Zvolit můžeme raději podporu léčby pomocí produktů VIROSTOP. Jejich velkou výhodou je, že nehrozí rozvoj rezistence nejen u bakterií, ale ani virů.
Jak ovlivňují nesprávně nasazená antibiotika na naše zdraví?
Rozvoj antibiotické rezistence není jediný negativní vliv na naše zdraví. Užívání antibiotik vždy zasáhne také naše prospěšné bakterie, které podporují naše vlastní zdraví. Největší účinek mají na mikrobiom střev. Právě tyto bakterie ve střevech mají významný vliv na naši imunitu i jiné pochody v našem těle. Pokud bojujeme s bakteriální infekcí, je poškození mikrobiomu antibiotiky nutné zlo. Jenže při virových infekcích si nejen antibiotiky nepomůžeme, ale vysloveně si jimi zbytečně škodíme.
Můžeme léčit virovou infekci horních dýchacích cest jinak, než jen symptomaticky?
Podle odborníků až 90 % běžných infekcí horních cest dýchacích způsobují viry. V některých případech toto virové onemocnění později zkomplikují bakterie. Pokud by to byl váš případ, zjistíte to tak, že po několika dnech vám není lépe, ale k vašemu původnímu onemocnění se přidruží jiné příznaky, případně ty původní se opětovně zhorší.
Pro předcházení komplikací odborníci doporučují virové infekce začít co nejdříve správně léčit a antibiotiky to není. Základem je klid na lůžku, pitný režim, důsledné čištění dýchacích cest od hlenů a zmírňování příznaků.
V posledních letech však můžeme svou léčbu podpořit ještě více a to pomocí produktů VIROSTOP. Obsahují přírodní extrakty z pěti rostlin, které vynikají vysokým obsahem polyfenolických látek. Právě ty mají schopnost přímo se navázat na vazebná místa virů a zablokovat je. Takto znemožní virovým částicím infikovat naše buňky a začít se množit. Navíc roztok VIROSTOP zmírňuje příznaky onemocnění dýchacích cest.
Pro maximální účinek se doporučuje kombinovat nosní sprej VIROSTOP spolu s některou z jeho aplikačních forem do úst. Je na pacientovi, zda si vybere ústní sprej nebo pastilky VIROSTOP.
Používat jej můžeme nejen od prvních příznaků během probíhající infekce, ale také jako ochranu dýchacích cest v době zvýšeného rizika nákazy. Při jeho používání se nemusíte obávat nežádoucích účinků. Ústní a nosní sprej VIROSTOP jsou určeny pro dospělé a děti od 6 let a pastilky jsou určeny pro dospělé a děti od 12 let. Pro nejmenší jsou dostupné dětské sirupy V-STOP KIDS, vhodné pro děti již od 6 měsíců a V-STOP JUNIOR pro děti od 3 let.
